Ordinace v růžové zahradě 2 371 – Vím, že mi nerozumíš
Pozvolna se blíží datum výročí nedožitých narozenin Dalibora Frynty. To působí zejména na Kateřinu, na níž začínají padat deprese. Nedokáže se soustředit a nakonec se přeci jen rozhodne si raději vzít v nemocnici volno. Tím nepřímo ovlivňuje osud Tien. Ta musí jít udělat převaz problémovému pacientovi, což graduje v další potyčku. Kromě stížnosti na Tien primáři má rasistický pacient v plánu dát téhle nepřizpůsobivé sestřičce pořádnou lekci pokory. Přemlouvá tedy své kumpány, aby si na Tien počíhali až půjde z práce. Ti si jí však pletou s Chou, jíž si v nedalekém parčíku pořádně podávají. Chou je převezena po útoku do nemocnice, kde prozměnu dochází ke slovní přestřelce s Jindřichem. Jeho jedinou starostí je Čenda. Ten se mu někam zaběhl, s čímž se jen velice těžce vyrovnává. Úplně při tom zapomíná na pocity Chou. Ta je rozhodnuta se vrátit do Vietnamu. Jindřich by se jí tedy měl přinejmenším omluvit, pokud nechce v celém domě zůstat sám. Tien útok děsí, zvláště když jí bylo jasně naznačeno, že by mířený proti ní a příště se nespletou. Tien má tedy oprávněný strach jít sama domů a s trojicí násilníků si zřejmě příliš neporadí ani její otec. Naštěstí v tu chvíli je poblíž Ota Kovář, jemuž došlo, co by za jejím strachem mohlo být.